4. kapitola - Kritika v zrcadle ukryta

22. dubna 2015 v 19:30 | Tahmed |  Woland i Margarita
Woland v noci jasné, kráčel ulicemi města Moskvy, tu pojednou ucítil prapodivnou vůni omamnou. Parfém dámský, nic na tom nebylo neobvyklého, tento byl však víc než svůdný, měl totiž své vlastní jméno. Markétka. Netušil v jaké části města přesně je, jelikož se nesoustředil, pojednou se však zaposlouchal do myslí v okolí a tu najednou zjistil, že stojí pod okny své krásné dámy.
Vešel do domu nikým nepozván, našel pokoj, v němž sídlil on a ona. Pokoj byl temný, díky noci záludné, Woland však přesně viděl, kde co je. Byl neslyšný jako vzduch, však byl pro všechny pouhý duch. Byl v pokoji obývacím, v němž byly všude rozházeny papíry, na jejichž povrchu byl vypsán příběh dávno minulý. Woland příběh znal víc než dobře a podrobně, sám se účastnil oné tragédie.


Poté ucítil zápach večeře spálené, která se těm dvěma nepodařila, místo pachuti zkažené, zašli si do podniku zvesela. Další pokoj zavedl ho tam, kam toužil vejít, ale chtěl tam být s ní sám. Toť ložnice těch dvou, kteří bok po boku vedle sebe leží, oba nazí oba šťastní. Markétku jen jemně halil deky pruh, Woland spatřil její kůži, jež ve svitu měsíce doslova září. Měsíc polaskal její kůži svými paprsky, pohnula se, a pramínek jí do tváře spadl, to Wolanda nenechalo chladným a ihned jí ho zpátky zandal.
Vypadala božsky a nádherně, snad jen poněkud starší nežli dříve. To všechno manželem zlým bylo způsobeno, vedle mistra rozkvétá a to Wolandovi nebylo moc milo. Chtěl, aby kvetla před ním, aby ho učinila šťastným., co na tom, že život s ní by měl krátký, měl by vzpomínky, které by byly jen na ní. Věděl, že touží po něčem, co nemůže nikdy mít, ale copak lze srdci poručit?
Další z věcí, o níž věděl z budoucnosti bezpečně, byl fakt, že kritici Mistrovu práci přijmou, on však tohle nesměl dopustit. Proč tomu tak jest? Jelikož by zmizela mu opět z očí a to nesmělo se stát. Měla být součástí jeho života, přesně tak, jak si přál. Věděl, že jediné, co mu nyní zbývá, je znemožnit mistra, aby na dno padl, poté se ho zbaví, a Markétku bude mít.
Ještě tentýž večer Woland splnil si svůj plánovaný cíl. Své svitě nařídil, ať členy sboru literátů kritických, vystrašili k smrti pohledem svým. Jako svůj cíl si vybral mistrův pád, bez toho aniž by bral v potaz, co ho to všechno bude stát. Nehleděl na peníze, na hrůzu srdcí lidských, bylo mu jedno, co stane se s nimi. Pro něj lůza bezpáteřní tvořila tento svět, co v něj už nevěří.
Nyní ukázal opět světu drobně svou moc, mračna na nebi stáhla se možná až moc. Woland hledíc na nebe pyšně na něj pohlédl. "Nyní jsem vám ukázal, co já všechno dovedu."
Svita jeho veselá se vrátila, Woland nyní už bezpečně věděl, co mistra zítra čeká. Jen ponížení a hanby, jež pošle ho do temných chodeb blázince, v němž skončí každý, kdo režimu nevyhovuje.
Ráno tak se stalo, jest, že mistr zklamán rozsudkem ctihodných mužů odebral se domů. Byl šťasten, že jeho rozmilá, tu nyní není s ním, proč pak jen? Toť dobrá otázka, jelikož chtěl vše ukončit, a plamen měl vše zachvátit, včetně jeho. Než však došlo k nejhoršímu, byl odvezen do blázince, hasiči požár uhasili, a když dorazila Markétka, nevěřila vlastním očím, a nechápala, proč to její mistr udělal. On zmizel jeho byt v popelu, vodě a špíně je a po něm jako by se slehla zem.
Markétka div neuvěřila v jeho smrt, odebrala se domů plna smutku. Manžel její na cestách byl, byla za to ráda, co by si hlupák jeden asi pomyslil. Spatřil by ji uplakanou, ještě by jí zbil, za to že pláče pro milého, jímž on nikdy nebyl. Služebná její věrná, snažila se svou paní utěšit. Paní však bezútěšně plakala, na více se tu bohužel nezmohla. Co na tom že domů přišly další květiny, jíž jí manžel posílá, nyní chtěla jsem svého mistra a víc jí nezajímá. Po chvilce svého rozjímání vydala se do města, chtěla na chvíli zapomenout na bolest, která její srdce trhá.
Woland nerad viděl její pláč, bylo však nutné oddělit je, nyní však šel na všechno chytře. Věděl, že jeho smrtí nic se řešit nedá, už posledně zjistil, že smrt jen pohromu vyvolá. Tehdy zabil jí milého, ona zmizela téměř nadobro z povrchu zemského. Nyní zrodila se mu znova, jeho naděje jeho pravá múza. Viděl jí kráčet po nábřeží, byl jí společníkem, bál se jí však ukázat, ne ještě není ten správný čas. Čas nadejde až ve chvíli, kdy bude pravá chvíle na začátek bálu, v němž má být ona jako královna.
Jednu noc, víc nechtěl, jen jednu noc kdy bude jeho. Chtěl ten bál víc než kterýkoliv jiný rok, tančit s ní, s dívkou snů, která má v sobě neuvěřitelnou sílu. Woland moc dobře věděl, proč mistr má žít, využije ho, aby měl to, na co dlouho nemohl.
Korovjev byl pryč, když vrátil se domů, nechtěl svěřit tento delikátní úkol nikomu. Nikomu jen Korovjemovi, komu jej však svěřit, když tu není. Nikdo lepší nežli on tu není, proto je třeba využít zdrojů jiných. Vyžádal si Azazela, jemu svěřil svůj plán, měl Markétku nalákat na mistrův román.
"Krásná dámo spanilá, jste Markétkou, jež je milenkou mistra?" pověděl Azazelo mrzutě, když otevřela mu dáma s hlavou plnou kudrlin v barvě hnědé.
"Jak důvěrné a tajné otázky vedete, o tom nikdo vědět nic nemá, odkud víte, že se scházíme, kdo prozradil vám, tento tajný vztah?" tázala se zvědavě a rozhlédla se bojácně.
"Pro mě a mého pána není nic tajného, my vládneme temné straně světa, jako bůh vládne světlu." Markétčiny oči na něj nevěřícně uvalily svůj zrak, On se na ní jen pousmál a dal jí do dlaně malý odznak
"V hádankách mluvíš, promluv k věci, co víš o mistrovi, nech už těch hloupých řečí." Pověděla mu nevrle ani dál ho nepustila, on naznačil jí, že dál jít chce, a tak ho dovnitř vpustila.
"Tvůj mistr je živ a zdráv, o tom přesvědčíš se brzy, nyní však musíš na bál, můj pán si tě přeje, je třeba tam být v pravý čas." Vysvětlil jí bez okolků a usedl na židli před paraván.
"O čem hovoříš, jaký ples? Přeci v Moskvě nic takového není, nač je ples, když se tu nikdo neveselí?"
"Neveselí se jen lid, můj pán však není člověk. Pohlížíš na mne, jako bych lhal, však pohlédni do zrcadla a spatříš tam pravou tvář." Markétka se zvedla ze své židle, přešla k zrcadlu jen, viděla však sebe a nic víc, pak se však stal onen podivný jev a dál pak nic.
V zrcadle tančila její postava, ona však jen strnutě stála. "Co je tohle za kouzla."
"Je to jen pouhý klam." Můj pán žádá si tě, ty přijít musíš brzy, budeme tě čekat ještě před půlnocí." Pověděl jí vřele, poté otevřel odznak, jež jí dal a z něj se stal pouhý krém. "Natři se dívko vesele, poté zjistíš, co je skutečně zlé." Azazelo zmizel v dál a Markétku nechal samotnou. Ticho a samota však netrvala dlouho. U dveří se objevil mužíček malý, vypadal spíš jako kočka, nežli člověk, představil se jako Kňour a dál už raději nikdo nechce nic vědět.
Markétka se natřela vzácnou mastí, že prapodivně voněla, co však bylo zvláštní, byl fakt, že se o pár minut později vznášela. "Jak kouzelná mastička to je." Pověděla vesele, mládí a krása se jí vraceje dodávala z čista jasna.
Woland věděl, jak ohromit ji má, když jí vrátil mládí a krásu div si jí nezískal. Po tom však netoužila moc, nač také, ale vznášet se, to bylo pro ni naprosto nové. Jak krásnou pro něj nyní byla. Ani se mu nechtělo věřit, že je to jeho víla. Jak moc se změnila, ale přesto to byla ona. A co nevidět ho navštíví a bude to jeho královna. Ona navíc je rodu královského a ani o tom nemá tušení, je to totiž Máří, která byla lidskou královnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí povídka Woland i Margarita

Je výborná
Je hezká
Ujde to
Je to děs

Komentáře

1 Adele Adele | Web | 23. dubna 2015 v 8:51 | Reagovat

To Mistr s Markétkou měli vážně jen chvilku štěstí.
Oproti knížce tu Woland sám míchá kartami (i ty jeden!) Jé, máš v povídce i Natašu :-) (chápu, proč ji v muzikálu vynechali - přece jen její let na čuníkovi byl hodně bizardní :-) )
Woland je z Markétky naprosto unešen (a to je jí posedlý takovou dobu!)
Příště bude Glóbus - děj postupuje velmi rychle :-)

2 Tahmed Tahmed | E-mail | Web | 23. dubna 2015 v 9:33 | Reagovat

[1]: No tak já jsem ráda že s ti zamlouvá Nataša. je tu sice jen zmíněná, ale i to stačí ke štěstí :-)
Ano Woland sám tahá za nitky však copak se mu lze divit???
Ano máš pravdu příště bude globus :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama